Do kavárny s notebookem? Efektivnější prostředí pro psaní není

Pokud jste na volné noze, máte tu výhodu, že pracujete z domova. I když někdy je to nevýhoda. Domov ruší. Je tam sice bezpečno, útulno a naše. Ale je tam taky lednice, pračka, neustlaná postel, televize, Wi-Fi připojení a další kratochvíle, které nás od práce spolehlivě odeženou. Kromě toho by bylo fajn, kdyby se doma nepracovala, ale žilo. Můžete to vyřešit tím, že si najdete v okolí nejbližší coworkingové centrum, tedy v překladu sdílenou kancelář, kde budete sedět za stolem jako v kanceláři obklopeni dalšími takovými, co pracují na volné noze, ale stýská se jim po kanclu. Když se ale někomu nestýská? Když je rád, že nemusí sedět za žádným pracovním stolem v prostředí, kde se ani nemukne a dívat se na další pracanty? Pak je kavárna jasná volba. Já bych řekla, že je to jedna z nejlepších kanceláří na světě.

Proč kavárna neruší

„Tam bych psát nemohl, rušilo by mě to,“ řekne mi kamarád, když se mu svěřím, že většinu věcí stvořím v kavárnách. Ty totiž na rozdíl od domova neruší. Proč? Nemůžete totiž dělat nic jiného než psát. No jen si to vezměte, přijdete do kavárny, objednáte si kávu, otevřete notebook a…nepíšete? A co tedy děláte? Nic? Dobrá, deset minut nic neděláte, ale pak už začít musíte. Protože to by vás asi barman hnal, kdybyste se začali přehrabovat v jeho lednici. Televizi si tam asi taky nepustíte. Popocházet po místnosti a dívat se, jestli není potřeba utřít prach také není dobrý nápad. Jen tak zbůhdarma se dívat do blba sice můžete, ale pak si všimnete těch pohledů buď ze strany ostatních hostů nebo obsluhy, a raději se skloníte ke svému počítači. Zkrátka okolnosti vás zatlačí do pohodlného křesla, ke svému notebooku a k vašim myšlenkám.

Inspirace tak akorát

Kromě toho kavárna není žádné sterilní prostředí. Máte tam docela dost stimulů, podle mě tak akorát, aby vás nerušily, ale zároveň, aby vás inspirovaly. Prostředí, lidi, hudba, vůně kávy, příjemný zvuk kávovaru. Mimochodem káva podle mě není jen o pití, tedy není to jenom o tom, že do sebe nalejete kofein, to si koneckonců můžete udělat i doma. Ale je to o tom, že se ocitnete ve světě, který je jednoduše kávový. Proto si taky říká kavárna, a tomu pánovi, co vám přinese kafe na míru, kavárník. Káva voní ze všech stolů a na baru jsou často takové ty mističky s kávovými zrnky a na poličkách staré mlýnky na kafe. Tady si přijde na své i člověk, který z jakéhokoli důvodu kávu mít nemůže, myslím to tak, že tady si kávu vychutnáte, i když ji sami nepijete, čichem, zrakem. A zatímco doma či v kanceláři takový stimul máte tak deset minut, než kafe do sebe naklopíte, v kavárně jste kávou obklopeni stále.

Tady vás prokrastinace nedožene

Další důvod, proč si zajít do kavárny sepsat ať už referát do školy, přípravu na poradu či dokonce knihu, je ten, že jste limitováni časem. Neválíte se doma v posteli, ale sedíte v kavárně u teplého kafe, které nebude teplé věčně. Taky jak dlouho člověk vydrží v kavárně? Podle mě tak v průměru dvě hodiny. Máte tedy dvě hodiny času, dvě hodiny intenzivní práce. A když už jsme o toho lelkování v posteli, vždy jsem měla dojem, že když člověk vyrazí kamkoli, hezky se obleče a učeše, je tak nějak produktivnější a nabitější energií, než když si v pyžamu otevře notebook a první dvě hodiny projíždí sociální sítě, a nakonec skončí u nějakého seriálu (a ten bychom si nejspíše v kavárně nepustili).

Jo, a i když jen dnešní svět hodně Wi-Fi, stále najdeme kavárny, které připojení nemají. Tak tam zajděte. A uvidíte, že tu práci konečně dokončíte.

Za článek děkujeme spisovatelce Alžbětě Bublanové. 

Foto: Pedro Svoboda